Ljubija
Ljubija (srbskou cyrilicí Љубија) je obec v opčině Prijedor v Bosně a Hercegovině. V roce 1991 zde žilo 3 945 obyvatel, většinou Bosňáků.
Z původní vesnice se v druhé polovině 19. století vyvinula významná obec, především proto, že zde ještě na sklonku turecké nadvlády nad Bosnou byly otevřeny doly na železnou rudu. Byla sem také zavedena úzkorozchodná železnice. Po příchodu Rakousko-uherské správy zde byly vybudovány moderní správní budovy. Byly také vybudovány kasárny, které po roce 1918 sloužily k ubytování dělníků.
Za druhé světové války byla obec součástí nezávislého státu Chorvatsko a docházelo zde k vyvražďování srbského obyvatelstva.
Po druhé světové válce došlo k rapidnímu rozšíření dolu v souladu s potřebami indutrializující se Jugoslávie. K původní obci bylo do údolí stejnojmenné říčky přibudováno sídliště bytových domů pro další dělníky. Doly v jeden čas zaměstnávaly až pět tisíc lidí. Obec patřila na počátku 60. let k nejbohatším v regionu.
Do roku 1963 byla Ljubija samostatnou obcí, poté byla připojena k nedalekému městu Prijedor, jehož součástí je dodnes.
Ve dnech 24.–25. července 1992 napadly jednotky VRS spolu s místními ozbrojenci město a pobili několik desítek civilních obyvatel nesrbské (Bosňáci a Chorvati ) národnosti.
Po válce v nedaleké obci Donja Ljubija působil český kontingent IFOR a SFOR. Ekonomický útlum spojený s koncem konfliktu způsobil odliv počtu obyvatel až na 2 200, což je pád o více než 50 % z období po druhé světové válce. Zbývající obyvatelé jsou většinou bývalí zaměstnanci dolu, případně lidí, kteří do Ljubije uprchli za války.
Z původní vesnice se v druhé polovině 19. století vyvinula významná obec, především proto, že zde ještě na sklonku turecké nadvlády nad Bosnou byly otevřeny doly na železnou rudu. Byla sem také zavedena úzkorozchodná železnice. Po příchodu Rakousko-uherské správy zde byly vybudovány moderní správní budovy. Byly také vybudovány kasárny, které po roce 1918 sloužily k ubytování dělníků.
Za druhé světové války byla obec součástí nezávislého státu Chorvatsko a docházelo zde k vyvražďování srbského obyvatelstva.
Po druhé světové válce došlo k rapidnímu rozšíření dolu v souladu s potřebami indutrializující se Jugoslávie. K původní obci bylo do údolí stejnojmenné říčky přibudováno sídliště bytových domů pro další dělníky. Doly v jeden čas zaměstnávaly až pět tisíc lidí. Obec patřila na počátku 60. let k nejbohatším v regionu.
Do roku 1963 byla Ljubija samostatnou obcí, poté byla připojena k nedalekému městu Prijedor, jehož součástí je dodnes.
Ve dnech 24.–25. července 1992 napadly jednotky VRS spolu s místními ozbrojenci město a pobili několik desítek civilních obyvatel nesrbské (Bosňáci a Chorvati ) národnosti.
Po válce v nedaleké obci Donja Ljubija působil český kontingent IFOR a SFOR. Ekonomický útlum spojený s koncem konfliktu způsobil odliv počtu obyvatel až na 2 200, což je pád o více než 50 % z období po druhé světové válce. Zbývající obyvatelé jsou většinou bývalí zaměstnanci dolu, případně lidí, kteří do Ljubije uprchli za války.
Mapa - Ljubija
Mapa
Státní území - Bosna a Hercegovina
 |
 |
| Vlajka Bosny a Hercegoviny | |
Bosna a Hercegovina je oblast, kde lze vysledovat lidské osídlení až do neolitu, v průběhu staletí byla obývána Illyry, Kelty, Góty a nakonec od 6. století n. l. Slovany. Místní Slované byli součástí Východořímské (Byzantské) říše, chorvatského či rašského království nebo Uher. Od konce 12. století se zde ale začala projevovat tendence k samostatnému vývoji, která z Bosenské bánoviny pod vedením rodu Kotromanićů roku 1377 učinila království. Odstředivé tendence šlechty a nepříznivé zahraničně politické okolností nakonec způsobily, že se země roku 1463 dostala pod nadvládu Osmanské říše, která Bosnu držela až do roku 1878, formálně až do roku 1908. Během panování osmanských sultánů došlo k významným etnickým přesunům původního obyvatelstva a země se výrazně islamizovala. Území bylo roku 1878 zabráno Rakousko-Uherskem, které tu vládlo až do konce první světové války. V meziválečném období byla Bosna součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Jugoslávie) a po druhé světové válce byl zemi udělen status suverénní republiky v nově vytvořené jugoslávské federaci. Po rozpuštění Socialistické federativní republiky Jugoslávie země v roce 1992 vyhlásila nezávislost, která byla následována bosenskou válkou, trvající až do roku 1995.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| BAM | Konvertibilní marka (Bosnia and Herzegovina convertible mark) | KM or КМ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| BS | Bosenština (Bosnian language) |
| HR | Chorvatština (Croatian language) |
| SR | Srbština (Serbian language) |